Jsme dendrochronologická laboratoř zaměřená na dendroarcheologii, tedy datování dřeva kulturního - historické-ho i prehistorického původu, podíleli jsme se i na jiných aplikacích dendrochronologie, zejména na sestavování standardů pro datování (standardních chronologií) pro území Česka, Slovenska, ale také západní Ukrajiny.

Data, naší prací získaná, mají ale širší využití. Stávají se podkladem pro rekonstrukci klimatu i jiných změn pro-středí minulých období. Tak jsme se stali členy širokých týmů řešících vývoj prostředí, zejména klimatu různých částí Evropy, v rámci až posledního tisíce let.

Na tvorbě standardních chronologií se podílely tisíce objektů. Mezi nimi sehrály významnou roli, v případě Ukra-jiny dokonce výhradní roli, budovy a vybavení kostelů. Přesné datování součástí sakrálních objektů je často problé-mem, který ve spojení s pracovníky památkové péče řešíme. K nim patřilo i datování chórových lavic kostela Nane-bevzetí Panny Marie (kostela Jezuitů) v Brně. Údaje o jejich historii byly totiž nejisté.

Chórové lavice kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně byly zhotoveny ze vzácného materiálu - z třešňového dře-va. To ovšem datovat nelze - není standardní chronologie, nehledě na to, že jakýkoliv mechanický zásah do památ-ky je vyloučen. Podkladní desky jsou ale všechny ze dřeva jedle. Zpracoval jsem všech 18 - zde jsou zobrazeny 3 z nich. Podkorní letokruh, rok skácení zdrojového stromu, ovšem chyběl. U každé desky jsem registroval poslední zjištěný letokruh. Výsledkem byla řada letopočtů, z nichž posledních 6 (1584 až 1592) vidíme na jejich grafu. S o-hledem na to, že lepení prken do desek vyžaduje jistý čas (prosýchání!), lze usoudit, že lavice byly zhotoveny nej-dříve roku 1594, spíše ale o něco později.

Jsme podnikatelé na bázi OSVČ, resp. Znalec. Sloužíme především pracovištím péče o památky a jejich průzkum, a archeologickým pracovištím. Jsme ovšem k dispozici nejširšímu spektru i jiných zájemců.

VLEVO: Jedním z problémů, které jsme řešili, bylo sestavování standardních chronologií také pro Slovensko, ale i pro Zakarpatskou Ukrajinu (Josef Kyncl). Významným zdrojem byly ty nádherné dřevěné kostelíky. Na obrázku: kostel sv. Mikuláše v Černoholové z roku 1794.

VPRAVO: Účastnili jsme se i komplexního průzkumu (2007) slavného renesančního Světelského oltáře v kostele sv. Barbory v Adamově u Brna, původem z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Zwettlu, Horní Rakousy. Byl vyře-zán z lipového dřeva, ale jeho pomocné konstrukce jsou ze dřeva jedle. Problém zněl: Pochází i ony z Horních Ra-kous, nebo byly zhotoveny až při montáži v Adamově v roce 1858? Dendrochronologie (Josef Kyncl) podala výsle-dek: Křivka odpovídá standardní chronologii jedle Horních Rakous, poslední zjištěný letokruh: 1510.

Letokruhy dokážou odhalit i některá tajemství minulosti přírody. Třeba odhalit existenci a průběh života jednoho stromu v pralese, který zanikl tak dávno, že po něm už nezbyl ani pařez. Náš případ (Josef Kyncl) je z pralesa Stu-žica, který se rozkládá v trojmezí Slovensko - Polsko - Ukrajina. Letokruhy několika staletých stromů kolem urči-tého místa se shodují: Až do roku 1905 (zelená kolmice) byly velmi potlačeny stínem nějakého obrovského souse-da. Rokem 1905 se vše změnilo. Soused zřejmě “odešel”. Všechny vyrazily k rychlému růstu. Červená linie grafů: klouzavý průměr šířky letokruhů.