Datování dřeva z nejrůznějších zdrojů je podstatnou náplní naší existence. Předpokladem pro spolehlivé datování je ovšem standardní chronologie příslušného druhu dřeviny, pro příslušnou oblast a ovšem pro ob-dobí, v rámci něhož datujeme. Nepsanou normou je zhruba posledních 1000 let. V době našich začátků, po-čátkem 90. let, žádný letokruhový standard pro naše území neexistoval. Prvním úsekem činnosti bylo proto jejich sestavení. To jsem zahájil ještě jako pracovník Botanického ústavu AVČR v Průhonicích – s grantovou podporou GAČR v letech 1996-2000 (404/96/1216 a 205/98/1542). „Klasickou“ metodou je postupné nava-zování chronologií objektů směrem do minulosti, ži-vými stromy počínaje a nejstaršími dosažitelnými ob-jekty konče – dle schématu na obrázku. V našem přípa-dě jsme postup výrazně urychlili využitím standardních chronologií Německa, dobře použitelných zejména v západní části státu. V roce 2000 jsem při odchodu do důchodu založil privátní laboratoř DendroLab Brno. Roku 2004 se ke mě (po pětileté praxi v Botanickém ústavu) přidal můj syn Tomáš. V podrobnostech odkazuji na kapi-tolu „Řez časem u nás“ knihy Letokruhy... Po roce 2005 jsme své aktivity začali orientovat i na Slovensko (Tomáš) a na západní Ukrajinu (já).

Josef Kyncl

Malá statistika: Od roku 1996 (Tomáš od roku 2001) do konce roku 2017 jsme zpracovali (tedy většinou datovali) úhrnem 2.836 objektů. Jejich seznam lze najít v celostátní databázi dendrochronologicky datovaných objektů www.dendrochronologie.cz/cs/databaze, kterou vede laboratoř při Mendelově univerzitě v Brně. Veliké množství takto získaných dat (odhadem asi 850.000 změřených letokruhů) našlo další využití v projektech rekonstrukce regionálních či až globálních změn prostředí v minulosti. O tom blíže v oddílu Dendroekologie.

Takto začala tvorba standardní chronologie borovice pro Čechy. Na letokruhovou řadu starých borů na Příbram-sku (1829-1992) navázala letokruhová řada krovu domu čp. 81 v Plzni. Tím byla chronologie protažena do roku 1807. Následovala dlouhá řada dalších objektů, většinou krovů z borového dřeva. Dnes dosahuje standardní chro-nologie borovice ČR do roku 1183.

…a takto jsme začínali se smrkem. Úvodní, nejmladší část, tvořila letokruhová řada velmi starých, až 180letých smrků Roštejnské obory u Telče. Na ni navázaly letokruhy dřevěných konstrukcí z přelomu 19. a 20. století, m.j. i přímo z Telče.

Nejmladší část standardní chronologie jedle v době její tvorby. Rychlý postup proti proudu času zajistilo nepřeber-né množství materiálu z Telče, Dačic, Slavonic, a zámků: Bučovice, Jevišovice, Uherčice… Zdrojem velmi starých stromů byl NP Podyjí v okolí Vranovské přehrady a lesy v okolí Želetavy.

Chronologii jedle jsme si mohli dovolit budovat poněkud “nestandardně”. K dispozici již byla dobře proložená “Mitteleuropäische Tannenchronologie”, kterou z materiálu původem převážně z Bádenska-Würtenberska a Ba-vorska sestavili němečtí kolegové Becker a Siebenlistová. Výborně nám odatovala bohatý materiál ze středověkého Mostu, získaný při jeho likvidaci v 70. létech; ten se stal základním kamenem budování chronologie opačným směrem, tedy po proudu času, počínaje rokem 1131. Bylo to takové vrtání tunelu z obou stran, říkali jsme si “tune-láři času”. Kdy a kde se ale tuneláři potkají (a “klapne” to přesně na rok?), to jsme ovšem nevěděli.

Klaplo to. Obě větve tunelu času se spojily v tom nejlepším místě. Tím místem byly letokruhy těch nádherných barokních malovaných trámů Státního zámku v Náchodě. Propojily dlouhou letokruhovou řadu krovů katedrály sv. Bartoloměje v Plzni s řadou barokní někdejší sýpky v Telči.

Malované trámy náchodského zámku se tak staly důležitým prvkem našich standardních chronologií - Čech i celé České republiky. Foto akad.mal. Hana Vítová.