Národní kulturní památka Světelský oltář (kostel sv. Barbory, Adamov) dendrochronologicky datován: 1517+

Národní kulturní památka Světelský oltář (kostel sv. Barbory, Adamov) dendrochronologicky datován: 1517+

Datování nejrůznějších objektů – dendroarcheologie – je základem naší činnosti. Skutečně přesně je možno odatovat pouze jednotlivé letokruhy. Pokud je na vzor-ku zřetelně přítomen podkorní letokruh, tedy letokruh vytvořený v roce skácení, pak máme přesně odatován rok kácení stromu. Ten ovšem vůbec nemusí být shod-ný s rokem jeho stavebního či jiného použití – nevíme, jak dlouhou dobu kmen strávil na skládce (často zá-měrně, bylo-li požadováno proschlé dřevo). To zdaleka není jediný zdroj nepřesnosti dendrochronologického datování. Velmi často není podkorní letokruh vůbec přítomen; je to samozřejmé u dřeva opracovaného do tvaru prken, fošen či trámů. Pak datování končí se znakem plus, např. 1517+, tzn. zdrojový strom kácen někdy po roce 1517 u Světelského oltáře na našem obr. Samozřejmě, výsledek může být i absolutně negativní, pokus o dato-vání může skončit konstatováním: spolehlivá datace nemožná. Spolehlivost datování je posuzována pomocí statis-tického t-testu, a to velmi přísně. Pokud se ukáže, že pravděpodobnost nahodilé shody se standardem je vyšší než 0,5 %, pokus o datování neprošel. V praxi to znamená, že vzorky o méně než 50-60 letokruzích docela často „neprojdou“ - podrobněji v kapitole „Dendrochronologická matematika“ knihy.

Josef Kyncl

 
Praha, Jilská 235/7: jedny z nejstarších dosud funkčních dřevěných konstrukcí; trámy dubové 1320, borové 1336.

Praha, Jilská 235/7: jedny z nejstarších dosud funkčních dřevěných konstrukcí; trámy dubové 1320, borové 1336.

Praha, Jilská 449/14: Jedna z nejstarších dosud funkčních součástí krovu; borové trámy - lesní těžba v zimě 1350/51

Praha, Jilská 449/14: Jedna z nejstarších dosud funkčních součástí krovu; borové trámy - lesní těžba v zimě 1350/51

 
Nový hrádek u Lukova. Zazděné zbytky lešení umožnily datování stavby stěny; rok 1434

Nový hrádek u Lukova. Zazděné zbytky lešení umožnily datování stavby stěny; rok 1434

 
Ukrajina, Zakarpatská oblast, Kolodne, kostelík sv. Mikuláše, odběr vzorků. Zdrojové duby káceny roku 1690

Ukrajina, Zakarpatská oblast, Kolodne, kostelík sv. Mikuláše, odběr vzorků. Zdrojové duby káceny roku 1690

 
Hrad Rokštejn. Středověcí stavitelé upevňovali lešení k budované zdi pomocí kuláčů zazděných do zdiva. Po ukončení stavby kuláče odřezali. Zbytek zůstal ve zdi a nám umožnil datování: 1328.

Hrad Rokštejn. Středověcí stavitelé upevňovali lešení k budované zdi pomocí kuláčů zazděných do zdiva. Po ukončení stavby kuláče odřezali. Zbytek zůstal ve zdi a nám umožnil datování: 1328.