Národní kulturní památka Světelský oltář (kostel sv. Barbory, Adamov) dendrochronologicky datován: 1517+
Datování nejrůznějších objektů – dendroarcheologie – je základem naší činnosti. Skutečně přesně je možno odatovat pouze jednotlivé letokruhy. Pokud je na vzor-ku zřetelně přítomen podkorní letokruh, tedy letokruh vytvořený v roce skácení, pak máme přesně odatován rok kácení stromu. Ten ovšem vůbec nemusí být shod-ný s rokem jeho stavebního či jiného použití – nevíme, jak dlouhou dobu kmen strávil na skládce (často zá-měrně, bylo-li požadováno proschlé dřevo). To zdaleka není jediný zdroj nepřesnosti dendrochronologického datování. Velmi často není podkorní letokruh vůbec přítomen; je to samozřejmé u dřeva opracovaného do tvaru prken, fošen či trámů. Pak datování končí se znakem plus, např. 1517+, tzn. zdrojový strom kácen někdy po roce 1517 u Světelského oltáře na našem obr. Samozřejmě, výsledek může být i absolutně negativní, pokus o dato-vání může skončit konstatováním: spolehlivá datace nemožná. Spolehlivost datování je posuzována pomocí statis-tického t-testu, a to velmi přísně. Pokud se ukáže, že pravděpodobnost nahodilé shody se standardem je vyšší než 0,5 %, pokus o datování neprošel. V praxi to znamená, že vzorky o méně než 50-60 letokruzích docela často „neprojdou“ - podrobněji v kapitole „Dendrochronologická matematika“ knihy.
Josef Kyncl
Praha, Jilská 235/7: jedny z nejstarších dosud funkčních dřevěných konstrukcí; trámy dubové 1320, borové 1336.
Praha, Jilská 449/14: Jedna z nejstarších dosud funkčních součástí krovu; borové trámy - lesní těžba v zimě 1350/51
Nový hrádek u Lukova. Zazděné zbytky lešení umožnily datování stavby stěny; rok 1434
Ukrajina, Zakarpatská oblast, Kolodne, kostelík sv. Mikuláše, odběr vzorků. Zdrojové duby káceny roku 1690
Hrad Rokštejn. Středověcí stavitelé upevňovali lešení k budované zdi pomocí kuláčů zazděných do zdiva. Po ukončení stavby kuláče odřezali. Zbytek zůstal ve zdi a nám umožnil datování: 1328.