Přednášky (Josef Kyncl)
Nauka využívající data z letokruhů stromů jako záznamu o minulosti k přesnému datování staveb, uměleckých děl či jiných plodů lidské činnosti, již překročila 100 let své existence, v novém století však nepřestává překvapovat novými a novými poznatky, pokud jde o odhalování detailů, často netušených. Proměn prostředí, zejména klimatu - a na ně navazujících proměn v lidské společnosti, často živých otazníků historie či archeologie. Příčinou té revoluce byl objev dalších záznamníků přírody: specifické reakce letokruhů některých dřevin na sopečnou aktivitu, objev “letokruhů” ve vrtech arktickými i antarktickými ledovci, reagujících často na stejné podněty jako letokruhy stromů, a další záznamy přírody, třeba i stopy impaktů z kosmu, zanechávajících na souši krátery a při dopadu do oceánu stopy po gigantických vlnách tsunami. Je toho hodně, a proto ani výčet nových faktů nemůže být příliš stručný.
Souvislé chronologie letokruhů jedle, smrku a borovice pro území ČR se svou délkou blíží 1000 rokům, chronologie dubu již přesahuje 6.700 let. Jejich pomocí bylo zatím datováno více než 7.600 objektů, převážně součástí staveb stávajících nebo objevených archeology, nechybí ale historický nábytek a umělecká díla různého druhu. Letokruhy dubu se ukázaly být citlivými na faktor sucha a umožnily poznat tuto složku klimatu hluboko do minulosti.
Letokruhové řady posledního století velmi názorně ilustrují celou historii rozvoje průmyslu znečišťujícího ovzduší až do úplného zničení exponovaných lesních porostů - a také následné postupné nápravy.
Chronologie letokruhů dubu a borovice středozápadní Evropy již dosahuje do roku 10.451 př.Kr., tedy do závěru doby ledové. Moc dál to už asi nepůjde - není-li stromů, nejsou letokruhy. Obdobná chronologie dubu Irska sice dosáhla “pouze” roku 5.289 př.Kr., stojí ale na počátku objevu krátko- až střednědobých silnějších globálních ochlazení, která se ukazují klíčovými pro pochopení mnohých dějů v lidské společ-nosti.
Chronologie vysokohorských dřevin borovice limby a modřínu z Alp, získaná z nejstarších žijících stromů, z již mrtvých kmenů, z užitého dřeva horských osad a z kmenů dávno zamrzlých v ledovcích a dnes postupně uvolňovaných jejich ústupem, již dosahuje roku 5.125 př.Kr. Jejich letokruhy jsou velmi citlivé na teplotu během léta a podávají obraz o periodách ochlazování / oteplování klimatu během po-sledních více než 7.000 let.
Délka nejstarší letokruhové chronologie živých stromů (borovice osinatá, White Mts., Nevada), přesa-huje 8.000 let. Dlouhé letokruhové řady však již existují pro všechny kontinenty kromě Antarktídy.
Objev vulkanického záznamu a jeho dopadů na klima poskytl nový pohled na řadu problémů historie a archeolo-gie, např. datování katastrofy krétské civilizace vázaného na erupci Santorini, nebo pochopení etapy let 536-545 n.l. období Stěhování národů, která do středu Evropy přivedla i naše slovanské předky.
Zcela samostatným tématem je geochronologie impaktů asteroidů; nejlépe prostudovaným je zatím stále ten Tunguský z roku 1908. Právě tam se ukázaly možnosti, které poskytuje dendrochronologie, patologická anatomie dřeva přeživších stromů i lesnická geobotanika.
I samotná tvorba letokruhových chronologií se ukázala rozhodně ne nudnou činností. Zápletky, slepé uličky a návraty z nich, překvapení historiků… tak ono to bylo jinak?! Docela pestrý byl i vývoj v ČR, SR a na Ukrajině – tam již mohu hovořit ze své zkušenosti. Byl jsem jedním z těch, kteří tenhle obor u nás začínali…
Stručný přehled
10. 6. 2024 - Nové obzory dendrochronologie Moravská zemská knihovna, Brno
01. 2. 2024 - Do nitra letokruhu - nové zdroje dat Národní památkový ústav, ŮOP Ostrava
18. a 19. 4. 2024 - Letokruhová analýza rozšiřuje poznání Kurz “Komplexní péče o dřeviny”. Česká zahradnická akademie, Mělník
15. 11. 2022 - Životní prostředí v zrcadle letokruhů. Muzejní a vlastivědná společnost “Včela Čáslavská”, Čáslav.
NAHOŘE: Moldava, hřeben Krušných hor, rok 1982. Komentáře netřeba. UPROSTŘED: Letokruhy jednoho z mála smrků, které přežily díky poloze na dně hlubokého údolí (vývrt z roku 2011). DOLE: Letokruhové křivky tří smrků, které přežily kritický rok 1980.
UKÁZKA POROSTŮ DVOU PRALESŮ ↓
NAHOŘE: Jedním z nejzachovalejších lesů střední Evropy je Dobročský prales ve Slovenském Rudohoří DOLE: NPR Jelenka, horská smrčina v oblasti Pradědu, Jeseníky
6. 10. 2022 - Dendrochronologie jako záznam minulosti. Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Základem rekonstrukce klimatu pomocí letokruhové analýzy je response function - funkce odpovědi, v tomto pří-padě lokality citlivé na teplotu ve vegetačním období (Krkonoše, Labský Důl - smrk). Sloupce zobrazují hodnoty korelačního koeficientu vztahu teplota-šířka letokruhu v rámci hodnot kalendářních měsíců, počínaje zářím minulého roku. ↓
14. 10. 2021 - Dva pokusy o řez holocénem, aneb: Když dva dělají totéž… Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě OBRÁZKY SHORA DOLŮ ↓ 1: Subfosilní kmen dubu, uvolněný při těžbě štěrkopísku. Povodí Moravy, foto T. Kolář. 2: Grafický přehled nejdelších letokruhových chronologií, založených převážně na subfosilním materiálu. 3: Irsko bylo původně pokryto lesy asi z 95 %, převažovaly doubravy. K významnému odlesňování dochá-zelo již v raném středověku. Od konce 17. stol. je celý ostrov prakticky bezlesý. Poslední zbytky doubrav se zachovaly v NP Killarney v JZ cípu ostrova. Extrémně atlantické klima ovlivňuje obraz lesů - vše je pokryto tlustým kobercem mechů - “moss forest”, irsky “foraoise caonach”. 4: Irsko: Náhradní vegetací po smýcení lesů a jejich nahrazení pastvinami a následné další degradací půdy se stala vřesoviště, zemědělsky již nevyužitelná. 5: Specificky irský (a v menší míře skotský) druh sídla, kranog (z ir. crannóg), obydlí na ostrově, přiro-zeném nebo umělém. Skutečnost vynucená potřebou bezpečnosti. Někdejší kranogy, nepřístupné pasou-címu se dobytku, jsou často jedinými místy, kde se uchovaly stromy. 6: Irsko: Sestavení letokruhové chronologie dubu pro Irsko bylo mnohem obtížnější než obdobný úkon ve středo-západu Evropy. Příčinou byl nedostatek dřeva - selská výstavba často využívala subfosilní kme-ny z rašelinišť, po-sledních 200 let bylo dřevo pro oba britské ostrovy importováno z Norska. Období od r. 5289 do 229 př.Kr. je pokryto výhradně subfosilními kmeny z rašelinišť.
22. 9. 2021 - Za letokruhy do kirgizského Ťan-Šanu. Kulturní centrum Ořechovka, Praha
13. 9. 2021 - Dendrochronologie jako velké dobrodružství. Science Café, Muzeum Vysočiny Jihlava
24. 9. 2020 - Nové cesty dendrochronologie. Kulturní centrum, Bílovec. OBRÁZKY SHORA DOLŮ↓ 1. Dlouhé chronologie dřevin citlivých na teplotu umožnily rekonstruovat klimatické změny hluboko do minulosti. Graf zachycuje vývoj teplotní složky klimatu ve vegetačním období během posledních 2000 let na základě letokruhů modřínu sibiřského z ruského Altaje. Zcela obdobný diagram modřínu evrop-ského z Alp ukázal, že ty proměny byly opravdu globální. Jde o výsledky práce 16 autorů různých spe-cializací, z nichž dva dodali ten nejdůležitější materiál: Ulf Büntgen (Alpy) a Vladimír Myglan (Altaj). Ke grafu, zleva do prava: Římské klimatické optimum (žlutě), LALIA- pozdněantická malá doba ledová (mod-ře), středověké oteplení (žlutě), malá doba ledová (modře), soudobé oteplování (žlutě). 2. Altaj, horní hranice lesa. 3. Poloostrov Tajmyr severní Sibiře je dalším zdrojem letokruhů velmi citlivých na teplotu (modřín Ca-janderův). 4. Důležitým zdrojem informací o globálních změnách klimatu minulosti jsou letokruhy dřevin z jižní polokoule. Jednou z nich je fitzroja cypřišovitá (Chilské Andy).
13. 6. 2019 - Letokruhy jako zápisník minulosti lidské společnosti. Za letokruhy do kirgizského Ťan-Šanu. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě.
4. 4. 2019 - Dendrochronologie jako dobrodružství odhalování minulosti. Klub Muzea Těšínska, Český Těšín.
13. 3. 2019 - Dendrochronologie - uplatnění v sektoru lesů a veřejné zeleně. Česká zahradnická akademie, Mělník.
30. 10. 2018 - 110 let od Tunguské katastrofy - tajemství ukrytá v letokruzích. Hvězdárna a planetárium v Brně, digitárium. Brno, Kraví hora.
2. 11. 2018 - Letokruhová chronologie borovice v České republice. Konference DENDROFÓRUM 2018, Praha
21. 3. 2018 - Letokruhová analýza a její uplatnění v sektoru veřejné zeleně. Česká zahradnická akademie, Mělník, Na Polabí 411.
21. 3. 2018 - Geochemie životního prostředí v zrcadle letokruhů. Česká zahradnická akademie, Mělník, Na Polabí 411.
4. 12. 2017 - Anatomie dřeva a druhové určování dřevin (workshop). SŠ umění a designu v Brně a VOŠ restaurátorská, Brno, Husova 10.
21. 4. 2017 - Za tajemstvím letokruhů. Městská knihovna, Fryšták, Náměstí Míru 382.
22. 3. 2017 - Dendrochronologie a životní prostředí. Česká zahradnická akademie, Mělník, Na Polabí 411.
23. 1. 2017 - O profesi dendrochronologa (rozhlasové interview). Český rozhlas Ostrava - Odpolední interview (15:20-15:35).
19. 1. 2017 - Dendrochronologie a dendroarcheologie - naše dosavadní výsledky. Národní památkový ústav, ÚOP v Ostravě, Ostrava, Odboje 1
30. 11. 2016 - Letokruhová analýza a anatomie dřeva (workshop). Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm.
23. 3. 2016 - Letokruhy jako indikátor znečištění ovzduší, období 1950-2000. Česká zahradnická akademie, Mělník, Na Polabí 411.
23. 10. 2012 - Standardní chronologie pro západní Ukrajinu, naše první výsledky. Konference DENDROFÓRUM 2012, Praha
1996 - Tajemství Sálu předků. Dokumentární film ČT, série OMEGA. Režie: Aleš Lowák, návrh a scénář: Josef Kyncl (o datování Státního zámku Vranov nad Dyjí).