Aktuality – Josef Kyncl

1 S ohledem na svůj již „pozdně důchodový“ věk jsem činnost znalce ukončil výpovědí Ministerstvu spravedlnosti ČR ke dni 31. 3. 2023, takže znalecké posudky již poskytovati nemohu, přesto všem dosavadním klientům rád vaše vzorky odatuji. Hlavním motorem naší laboratoře samozřejmě je již dlouho Tomáš. Uvolněnou energii nyní o to více věnuji, vedle odborných a vědeckých prací, popularizaci té naší disciplíny články a přednáškami – viz úseky „publikace“ a „přednášky“.

2. Zjišťuji, že širší veřejnost, resp. její vědychtivou část, nejvíce zaujímají ty „dobrodružné etapy práce “ budovatelů dlouhých letokruhových chronologií, ať už té zatím nejdelší, do roku 10.461 př.Kr., založenou hlavně na materiálu z Německa, Francia a Švýcarska, nebo té irské, dotažené „pouze“ do roku 5.289 př.Kr., či (myslím nejzajímavější) té naší dubové, která zásluhou pracovníků dendro-laboratoře Mendelovy univerzity předstihla tu irskou o 193 let (dnes dosahuje roku 5.482) a je tedy druhou nejdelší na světě. Opravdovým „zlatým hřebem“ výsledků již zmíněné laboratoře je datování pozdně neolitických studní z Velimi, Uničova a Ostrova, které se tak staly světově nejstaršími stavebními objekty, datovanými dendrochronologicky. A jak už to ve vědě chodí, vyřešení jednoho problému otevírá sérii problémů dalších: Jak se vlastně pomocí kamenné sekery kácí třičtvrtě metru tlustý dub? Jak se z jeho kmene pomocí pazourkových nástrojů docela přesně nařežou prkna? To jsou témata pro nový úsek archeologie: trasologii, studium stop po nástrojích, a pokusy o napodobení dávné technologie.

Všechny ty zmíněné úseky dendrochronologie, avšak jen ve formě stručného přehledu, byly předmětem třídílného seriálu „Letokruhy dubu jako řez časem“ I až III v časopise Živa (2022 č.3, 2022 č.6, 2024 č.3). Přednáška nabízí podrobnější pohled na ty nejzajímavější detaily na velkých sériích obrázků.

3. Další témata přednášek: Počátkem nultých let jsem zakládal obor na Slovensku a na západní Ukrajině, sestavoval jsem regionální letokruhové standardy. Zdrojem byly staré stromy pralesů a stavby – ty krásné dřevěné kostelíky – vděčné téma obrázků, vzpomínek na tu nádheru. Dalšími nosnými tématy jsou mj.: rekonstrukce klimatu minulosti, vztahy k jiným chronologiím (vulkanizmus, impakty z kosmu...) s dopady na lidskou společnost, a také moje zážitky z cest, jimiž byly m.j.: gruzínský Kavkaz, kyrgyzský Tian-Šan, rusko-mongolský Altaj, Sibiř, mlžné lesy Kanárských ostrovů Tenerife a La Palma.

Kontakt:  josef.kyncl.dendro@gmail.com