Populárně-vědecké články
2024 KYNCL J., RYBNÍČEK M., KYNCL T., KOLÁŘ T.: Letokruhy dubu jako řez časem III. Česká republika a Slovensko. Živa, 2024(3): 105-109
Mladší část chronologie (538-2001, vlevo) bylo možno sestavit díky dlouhé letokruhové řadě základů Břeclavského hradu (880-1411, uprostřed). Významnou složkou byly i letokruhy vinných lisů z Moravy a Rakouska (1554-1879, vpravo). Největším přínosem bylo ovšem přesné datování velkomoravských objektů (623-882).
Pohřbená doubrava Mokrých luk u Třeboně poskytla řadu 760-911 (vlevo). Další prodloužení chronologie před rok 538 umožnily už jen subfosilní kmeny, nacházené v ložiskách štěrkopísku povodí řek (vpravo).
Chronologie je citlivá na srážky. Umožnila jejich rekonstrukci pro měsíce květen až červenec, počínaje rokem 1040. Rok 1616 byl extrémně suchý. “O hrozném a velikém suchu…” - téma kázání domažlického kněze Daniela (vlevo), naprosto jednotnou reakci letokruhů ukazuje graf (vpravo).
Nejstarší část chronologie tvoří nálezy vydřevených studní z období neolitu. Letokruh 5.482 př.Kr. je nejstarším le-tokruhem naší chronologie dubu. Ta se tím stala druhou nejdelší v Evropě, a studna z Ostrova (5.482-5.243 př.Kr., vlevo) je světově nejstarší dendrochronologicky datovanou stavbou (graf vpravo, včetně studní z Uničova a Velimi).
2022 KYNCL J.: Letokruhy dubu jako řez časem II. Irsko a severozápad Evropy. Živa, 2022(6): 302-306
Tvorba chronologie dubu Irska byla ovlivněna téměř úplným odlesněním ostrova od středověku až do konce 18. století a zvláštní historicko-společenskou situací. Jeden z posledních zbytků “mechových” doubrav extrémně at-lantického klimatu (NP Killarney, vlevo), rekonstrukce kultovního objektu Navan Fort (315-95 př.Kr., vpravo).
2022 KYNCL J.: Letokruhy dubu jako řez časem I. Středozápad kontinentu Evropy. Živa, 2022(3): 123-126
Tvorbu chronologie dubu zahájil jako první v Evropě Bruno Huber již roku 1946 v Hesensku, v němž pro nedosta-tek jehličnanů bylo hlavním materiálem dřevěných konstrukcí dřevo dubu (Miltenberg, vlevo). Nejstarším zdro-jem z dosud funkčních konstrukcí se stal trevírský dóm, v němž Ernst Hollstein datoval i jednotlivé stavební fáze na základě zazděných zbytků lešení (1042-1074, a zbytků z předchozí románské rotundy (729-825, vpravo).
Trevír byl ovšem centrem římské kolonie Germania Romana; ta po sobě zanechala množství památek, m. j. maje-státní vstup Porta nigra (vlevo) a amfiteátr (vpravo). Dřevo z římských a starších objektů nebylo možno absolutně odatovat, protože mezi nejstaršími středověkými a těmi z doby římské zela hluboká mezera. Hollstein proto zvolil plovoucí chronologii, v jejímž rámci získaly všechny zpracované objekty dataci v relatívním letopočtu.
Po třicetiletém pátrání archeologů se konečně podařilo tu mezeru překlenout - a tím rázem všechny ty staré objek-ty odatovat. To vše díky nálezu hrobů - stromových rakví Merovejců. Ti své významné příslušníky pohřbívali do vy-dlabaných dutin v kmenech dubů. Naštěstí pro dendrochronology ponechávali čela kmenů neporušená.
2002 KYNCL J., KYNCL T.: Principy dendrochronologie. Živa 49(6):249-252 (2002).
Jedním z nejlépe zpracovaných míst se už v devadesátých létech stala Telč.
2002 ANDERLE J., KYNCL J.: Vývoj hradu v Bečově nad Teplou. Průzkumy památek 9 (2): 75-108 (2002).
Datování dřevěných konstrukcí hradu Bečov bylo v době našich začátků naším prvním tvrdým oříškem. Ukázalo se, že jedle, která byla od středověku až do 18. století nejhojněji zastoupenou dřevinou stavebních konstrukcí, v Bečově zcela chybí, nahrazena borovicí. Příčinu nebylo těžké odhalit. Celou střední a jižní část Slavkovského lesa, zdroj dřeva pro Bečov, osazují tzv. reliktní bory, podmíněné kyselým podložím a půdou, tedy podmínkami, které jedle nesnáší. Pro nás to byl na jedné straně problém – žádnou standardní chronologii borovice pro Čechy jsme do-sud neměli a všechny vzorky jsme nakonec úspěšně datovali podle německých standardů, na straně druhé jsme získali výborný základ pro budování toho našeho. A jak datování dopadlo? Roky těžby zdrojových stromů: stropní trámy v donjonu Horního hradu: zima-jaro 1356/57 trám ve zdivu kaple: zima-jaro 1353/54 krov věže, krovy a strop spojovacího křídla: zima-jaro 1641/42
1996 Tajemství Sálu předků. Dokumentární film ČT, série OMEGA. Režie: Aleš Lowák, návrh a scénář: Josef Kyncl (o datování Státního zámku Vranov nad Dyjí).
Hrady a zámky bývají nositeli záhad či tajemství. Nejinak tomu bylo u zámku - hradu Vranov nad Dyjí. Jedno jeho tajemství se tentokrát pokusili rozřešit dendrochronologové.
1989 DOBRÝ J., KYNCL J.: Cupressus dupreziana - ohrožený jehličnan střední Sahary. Lesnictví 35:371-384 (1989)
1988 KYNCL J., DOBRÝ J.: Tree-Ring Group activity at the Institute of Botany, Czechoslovak Academy of Sciences, Průhonice, Czechoslovakia. Tree-Ring Society Newsletter (Belfast) (26):5-6 (1988).